Zakladni jednotkou v Civilizaci (dale C.) je uzemi. Kdyz na nejake pole kliknes pravym tlacitkem mysi, ukaze se ti jaky je to typ (to mas ostatne u pole, kde stoji jednotka, napsane nalevo uprostred), tedy napriklad more, louky (grassland), hory (mountains), mo‡ ly (swamps) atd. U ka'd‚ho typu je naps n jeho ekonomick˜ v˜znam, tedy kolik vygeneruje j¡dla (food), pr ce (production - mˆ©¡ se ve ¨t¡tech (shields)) a obchodu (trade). Nˆkter‚ £daje z vis¡ je¨tˆ na dalsich okolnostech: na tom, co na nich postavis (zavlazovani, cestu, dul) nebo na spolecenskem zrizeni (despocie nebo demokracie) a konecne nektera policka mohou byt "nahodou" vyrazne produktivnejsi nez jina stejneho druhu: napriklad hory se zlatem nebo lesy bohate na zver.

Podle typu terenu se rozhodnes, kde si zalozis mesto. Policka v jeho okoli by mela byt co nejproduktivnejsi. Kdyz na mesto kliknes levym tlacitkem mysi, objevi se ti ovladaci panel mesta. Uprostred je ctverec, kteremu budu rikat "mapa". Na mape jsou tri druhy policek: vyuzita, vyuzitelna a nevyuzita. Vyuzita policka jsou takova, na kterych vidis symboly produkce (klasky pro potravu, ¨t¡ty pro pr ci a ¨ipky pro obchod). Vyuzitelna policka vypadaji stejne jako na hlavni mape a nejsou na nich zadne symboly. Muzes presunovat lidi z vyuzitych policek na vyuzitelna. Sta‡i kliknout mysi na vyuzite policko a symboly z neho zmizi. Pak muzes (ale nemusis - viz nize) kliknout na vyuzitelne pole a symboly se na nem objevi. Nevyuzitelna policka jsou dvojiho druhu: modra, ktera jsou prilis daleko od mesta, a ohranicena cervenou carou, ktera bud patri k jinemu mestu, nebo na nich stoji cizi armada.

Nalevo od mapy, asi tak uprostred, vidis celkovu produkci sveho mesta. Symboly jsou stejne jako na mape a je jich pochopitelne i stejny pocet. V prvni radce je produkce potravy. Pokud je rada klasku rozdelena mezerou, je v meste nadvyroba potravin a v jednom kole se tam vyrobi o tolik jednotek potravy vice, kolik je klasku napravo od mezery. Pokud jsou naopak v rade klasku cerne klasky (vypadaji trochu jako vetrny mlyn), produkce potravin v meste neni schopna kryt jeho potrebu. V levem dolnim rohu je videte zasoba jidla (sypka=granary) a v okamziku, kdy je vycerpana, dojde k hladomoru a naslednemu snizeni poctu obyvatel mesta.

V druhe radce jsou stity--produkce prace. Vsechno co muze mesto postavit (viz nize), vyzaduje urcity pocet stitu. Cim vic stitu ma mesto k dispozici, tim kratsi dobu mu to bude trvat.

Ve treti radce je obchod. Za kazdy par sipek vydelava mesto jednu jednotku penez. Pozor! Symbol, kde je spodni sipka cerna, predstavuje cerny obchod a nepocita se. Pomoci zmeny spolecenskeho systemu ci stavbou urcitych zlepseni (viz nize) je mozno cerny obchod snizit.

Konecne ve ctvrte radce je popsano, jak se penize vydelane obchodem rozdeluji. Mohou jit na tri ruzne ucely: luxus, pokladna a veda. Mnozstvi luxusu ukazuje pocet diamantu, prispevek do statni kasy pocet kulatych penizku a prispevek k badani pocet zarovicek. Vzajemny pomer techto tri se nastavuje v Game menu jako luxury rate a tax rate

Pod okenkem s produkci je okenko, kde vidis vsechny jednotky, ktere mesto postavilo (ke staveni jednotek se dostanu za chvili). Jednotka muze mit urcity vliv na materske mesto--mohou mu uzirat ze zasob (pak je u ni symbol klasku), z prace (pak je za ni stit) nebo muze cinit lidi ve meste nestastnymi (pak je u ni sad face).

V levem hornim rohu jsou obyvatele mesta. Neklame-li me pamet (nemam tu totiz C. nainstalovanou), predstavuje jeden panacek 25 000 obyvatel. Normalne maji na sobe monterky a predstavuji spokojene (content) obcany. Pokud uvolnis nejake vyuzite pole na mape, lide, kteri by na nem normalne dreli do umoru, se mohou venovat jine cinnosti a stanou se z nich komici (entertainers). Vsimni si, ze napravo se oddelila postavicka s loutnou--entertainer. Komici maji tu vyhodu, ze na jednoho kazdeho z nich pripada ve meste jeden stastny obcan. Stastni obcane se tvori zcela vlevo a poznaji se podle svetlych svatecnich satu. Lidem, kteri nepracuji, vsak muzes rict, aby byli necim jinym nez komiky: kdyz kliknes na entertainera zmeni se napred ve vyberciho dani (tax collector) a pak ve vedce (scientist). Vyberci dani, respektive vedec, zvysuje prispevek do statni kasy, respektive k vyzkumu, v danem meste o 50%. (nebo mozna o 100, nejsem si tim ted jisty, ale da se to snadno vyzkouset). Mezi obcany se mohou navic vyskytovat i nestastni obcane, kteri se poznaji podle cerneho odeni a satku kolem hlavy. Nestastni obcane vznikaji, kdy' je ve meste malo armady (v despocii), mnoho armady (v demokracii), pri znecisteni a z rady dalsich duvodu -- doporucuji prostudovat Civilopaedii. Pokud je ve meste vice nestatstnych obcanu nez stastnych, dojde ke vzpoure.

Vpravo dole je upne nejdulezitejsi menu mesta: zde se urcuje co se bude ve meste stavet. Ve meste je mozne stavet tri druhy veci: vojenske jednotky, vylepseni a divy sveta.

U kazde vojensk‚ jednotky jsou tri udaje: ADM=utocna sila, obranna sila, rychlost. Jednotky se deli do nekolika skupin--jsou to osadnici (settlers), obrann‚ jednotky (phalanx, musketeers, infantry), utocne jednotky (legion, catapult, canon), pohyblive jednotky (chariot, armor), lode (trimera, sail, cruiser, battleship, carrier) atd. Priklady nejsou vycerpavajici, ale z kazde skupiny (a jejich pocet--tech skupin--se s rostouci technologickou urovni zvysuje) se da vyrobit vzdy jen ta jednotka, ktera je nejefektivnejsi.

Postavenym jednotkam muzes davat prikazy. Zejmena jim muzes rict kam maji jit a kam maji zautocit (to se dela stejne, utok je proste presunuti na pole obsazene nepritelem). Krome toho jim muzes davat specialni prikazy. Vsem jednotkam muzes rict, aby fungoavaly jako hlidka (sentry). Jednotka se pak jakoby propadne do mlhy a nevyzaduje dalsi prikazy, dokud se k ni nepriblizi nepratelska jednotka. Pozemnim jednotkam muzes dat prikaz opevnit se (fortify). Kolem jednotky se objevi cerny ramecek a jeji obranne cislo se zvysi. Dalsi dulezity prikaz pro pozemni armadu je drancovani (pillage). To se pouziva na kultivovanem nepratelskem uzemi a slouzi k niceni infrastruktury a naslednemu vyhladoveni mesta. Lodnim jednotkam nelze davat zadne specialni prikazy, ale jako jedine mohou dopravovat pozemni jednotky pres vodu. Zcela zvlastni postaveni maji osadnici. Jako jedina jednotka mohu budovat cesty (roads), ktere generuji vice obchodu do prilehleho mesta a urychluji dopravu, zavlazovani (irrigation), ktere zvysuje produkci potravin v meste, doly (mines), ktere zvysuji prumyslovu vyrobu, zeleznice (railroads, jen s prislusnou technologii), ktere davaji neomezeny pohyb po kontinente, pevnosti (fortress) a mesta (build). Specifickou jednotkou je dale karavana (caravan), ktera sice nemuze nic delat, ale kdyz nekam dojde, dostanes za ni neco penez. To je uplne jediny zpusob, jak prevadet stity na penize, nepocitame-li moznost neco postavit, a pak to nechat spadnout. Kompletni seznam moznych prikazu pro danou jednotku je v Orders menu.

Dulezite je poradi prikazu. Je napriklad lepsi dat napred prikaz catapultum, aby se nalodili (lod musi stat u brehu a pozemni jednotce se proste da prikaz prejit na pole, kde se ta lod nachazi) a pak lodi, aby odplula, nez napred lodi, aby zustala stat a pak katapultum, aby se nalodili. Tak se ztrati jedno kolo. Aktivni jednotka blika a vzdy se na ni presune vyrez mapy. Pokud chci dat prikaz jine jednotce, presunu ji do vyrezu (v levem hornim rohu kliknu na misto na globalni mape, kam chci vyrez premistit) a pak na zadanou jednotku kliknu levym tlacitkem mysi.

To jsou vojenske jednotky. Dale se v meste mohou stavet zlepseni (city improvements). To jsou kostely, banky, knihovny, kas rny atd. Pokazde, kdyz v ovladacim panelu kliknete levym tlacitkem na menu Change, objevi se kompletni seznam, toho, co muzete postavit (kdyz na menu Change kliknete pravym tlacitkem, zmeni se Change v Auto a bude se automaticky stavet to, co doporuci vas domaci poradce). Kdyz ted v menu nabizenych mozznosti, co postavit, kliknete na nejakou polozku pravym tlacitkem, otevre se na prislusnem hesle Civilopaedie a uvidite, k cemu by jeji postaveni vedlo. To je zvlaste uzitecne u zlepseni a divu sveta.

Prvni vec, ktera by se v meste mela zbudovat, je sypka (granary). Pak jsou dulezite kasarna (barracks) a trziste (marketplace). Dal se ridte vlastnim rozumem.

Konecne se v meste daji zbudovat divy sveta. Nejlepe se mi osvedcily: Magellanova plavba, Hoover dam, Pyramidy (ty jsou obzvlast dulezite...) a Apollo. Rozestavenumu divu muzes pomoci, kdyz do mesta posles karavanu. Rizeni mest predstavuje rizeni na "mikroekonomicke" urovni. Rizeni vojenskych jednotek je hra na "takticke" urovni. Hra ma vsak jeste "makroekonomickou" uroven. Tou je predevsim regulovani dani. V menu Game jsou polozky Tax rate a Luxury rate. Prvni nastavuje jaky podil penez ma jit na vyzkum a jake do pokladny, druhe nastavuje, kolik z tech, co ma jit do pokladny tam zustane, a kolik se vrati lidem, aby byli stastni. V menu Advice (tam jsou vsechny makroekonomicke informace: pocet obyvatel, vojenska sila, informace o protivnicich) vyber Finance advisor a zjistis, zda jsi pri dane urovni zdaneni aktivni nebo deficitni. Pokud jsi deficitni, po kazdem kole ubyde z kasy neco penez. Kdyz mnozstvi penez klesne na nulu, spadne posledni postavena stavba (tim si taky nejsem moc jisty, ale myslim, ze je to tak).

Dalsim dulezitym makroekonomickym nastrojem je veda. Pokazde, kdyz tvoji vedci neco vybadaji, zeptaji se te, nad cim maji badat ted. Podle toho, jake mas priority, muzes volit, zda to budou veci spise duchovni nebo spise hmotne, ale neni mozne dlouhodobe sledovat jen jednu linii. Jde spis o to, zda napred vymyslet demokracii a v ni pak rychle vymyslet zbrane, nebo zda je lepsi mit napred zbrane a pak vymyslet demokracii.

Poslednim nastrojem je volba spolecenskeho systemu. Demokracie je vyrazne produktivnejsi, ale brani ti porusovat smlouvy a je proti zbrojeni. V despocii jsou lide poslusni, ale mene pracuji. Nejlepe je mit postavene pyramidy a zrizeni menit podle potreby.