Zakladni jednotkou v Civilizaci (dale C.) je uzemi. Kdyz na nejake pole
kliknes pravym tlacitkem mysi, ukaze se ti jaky je to typ (to mas ostatne
u pole, kde stoji jednotka, napsane nalevo uprostred), tedy napriklad
more, louky (grassland), hory (mountains), mo‡ ly (swamps) atd. U ka'd‚ho
typu je naps n jeho ekonomick˜ v˜znam, tedy kolik vygeneruje j¡dla (food),
pr ce (production - mˆ©¡ se ve ¨t¡tech (shields)) a obchodu (trade).
Nˆkter‚ £daje z vis¡ je¨tˆ na dalsich okolnostech: na tom, co na nich
postavis (zavlazovani, cestu, dul) nebo na spolecenskem zrizeni (despocie
nebo demokracie) a konecne nektera policka mohou byt "nahodou"
vyrazne produktivnejsi nez jina stejneho druhu: napriklad hory se zlatem
nebo lesy bohate na zver.
Podle typu terenu se rozhodnes, kde si zalozis mesto. Policka v jeho okoli
by mela byt co nejproduktivnejsi. Kdyz na mesto kliknes levym tlacitkem
mysi, objevi se ti ovladaci panel mesta. Uprostred je ctverec, kteremu
budu rikat "mapa". Na mape jsou tri druhy policek: vyuzita, vyuzitelna
a nevyuzita. Vyuzita policka jsou takova, na kterych vidis symboly
produkce (klasky pro potravu, ¨t¡ty pro pr ci a ¨ipky pro obchod).
Vyuzitelna policka vypadaji stejne jako na hlavni mape a nejsou na nich
zadne symboly. Muzes presunovat lidi z vyuzitych policek na vyuzitelna.
Sta‡i kliknout mysi na vyuzite policko a symboly z neho zmizi. Pak muzes
(ale nemusis - viz nize) kliknout na vyuzitelne pole a symboly se na nem
objevi. Nevyuzitelna policka jsou dvojiho druhu: modra, ktera jsou prilis
daleko od mesta, a ohranicena cervenou carou, ktera bud patri k jinemu
mestu, nebo na nich stoji cizi armada.
Nalevo od mapy, asi tak uprostred, vidis celkovu produkci sveho mesta.
Symboly jsou stejne jako na mape a je jich pochopitelne i stejny pocet. V
prvni radce je produkce potravy. Pokud je rada klasku rozdelena mezerou,
je v meste nadvyroba potravin a v jednom kole se tam vyrobi o tolik
jednotek potravy vice, kolik je klasku napravo od mezery. Pokud jsou
naopak v rade klasku cerne klasky (vypadaji trochu jako vetrny mlyn),
produkce potravin v meste neni schopna kryt jeho potrebu. V levem dolnim
rohu je videte zasoba jidla (sypka=granary) a v okamziku, kdy je
vycerpana, dojde k hladomoru a naslednemu snizeni poctu obyvatel mesta.
V druhe radce jsou stity--produkce prace. Vsechno co muze mesto postavit
(viz nize), vyzaduje urcity pocet stitu. Cim vic stitu ma mesto k
dispozici, tim kratsi dobu mu to bude trvat.
Ve treti radce je obchod. Za kazdy par sipek vydelava mesto jednu jednotku
penez. Pozor! Symbol, kde je spodni sipka cerna, predstavuje cerny obchod
a nepocita se. Pomoci zmeny spolecenskeho systemu ci stavbou
urcitych zlepseni (viz nize) je mozno cerny obchod snizit.
Konecne ve ctvrte radce je popsano, jak se penize vydelane obchodem
rozdeluji. Mohou jit na tri ruzne ucely: luxus, pokladna a veda. Mnozstvi
luxusu ukazuje pocet diamantu, prispevek do statni kasy pocet kulatych
penizku a prispevek k badani pocet zarovicek. Vzajemny pomer techto tri se
nastavuje v Game menu jako luxury rate a tax rate
Pod okenkem s produkci je okenko, kde vidis vsechny jednotky, ktere mesto
postavilo (ke staveni jednotek se dostanu za chvili). Jednotka muze mit
urcity vliv na materske mesto--mohou mu uzirat ze zasob (pak je u ni
symbol klasku), z prace (pak je za ni stit) nebo muze cinit lidi ve meste
nestastnymi (pak je u ni sad face).
V levem hornim rohu jsou obyvatele mesta. Neklame-li me pamet (nemam tu
totiz C. nainstalovanou), predstavuje jeden panacek 25 000 obyvatel.
Normalne maji na sobe monterky a predstavuji spokojene (content) obcany.
Pokud uvolnis nejake vyuzite pole na mape, lide, kteri by na nem normalne
dreli do umoru, se mohou venovat jine cinnosti a stanou se z nich komici
(entertainers). Vsimni si, ze napravo se oddelila postavicka s
loutnou--entertainer. Komici maji tu vyhodu, ze na jednoho kazdeho z nich
pripada ve meste jeden stastny obcan. Stastni obcane se tvori zcela vlevo
a poznaji se podle svetlych svatecnich satu. Lidem, kteri nepracuji, vsak
muzes rict, aby byli necim jinym nez komiky: kdyz kliknes na entertainera
zmeni se napred ve vyberciho dani (tax collector) a pak ve
vedce (scientist). Vyberci dani, respektive vedec, zvysuje prispevek do
statni kasy, respektive k vyzkumu, v danem meste o 50%. (nebo mozna o 100,
nejsem si tim ted jisty, ale da se to snadno vyzkouset). Mezi obcany se
mohou navic vyskytovat i nestastni obcane, kteri se poznaji podle cerneho
odeni a satku kolem hlavy. Nestastni obcane vznikaji, kdy' je ve meste
malo armady (v despocii), mnoho armady (v demokracii), pri znecisteni a z
rady dalsich duvodu -- doporucuji prostudovat Civilopaedii. Pokud je ve
meste vice nestatstnych obcanu nez stastnych, dojde ke vzpoure.
Vpravo dole je upne nejdulezitejsi menu mesta: zde se urcuje co se bude ve
meste stavet. Ve meste je mozne stavet tri druhy veci: vojenske jednotky,
vylepseni a divy sveta.
U kazde vojensk‚ jednotky jsou tri udaje: ADM=utocna sila, obranna sila,
rychlost. Jednotky se deli do nekolika skupin--jsou to osadnici
(settlers), obrann‚ jednotky (phalanx, musketeers, infantry), utocne
jednotky (legion, catapult, canon), pohyblive jednotky (chariot, armor),
lode (trimera, sail, cruiser, battleship, carrier) atd. Priklady nejsou
vycerpavajici, ale z kazde skupiny (a jejich pocet--tech skupin--se s
rostouci technologickou urovni zvysuje) se da vyrobit vzdy jen ta
jednotka, ktera je nejefektivnejsi.
Postavenym jednotkam muzes davat prikazy. Zejmena jim muzes rict kam maji
jit a kam maji zautocit (to se dela stejne, utok je proste presunuti na
pole obsazene nepritelem). Krome toho jim muzes davat specialni prikazy.
Vsem jednotkam muzes rict, aby fungoavaly jako hlidka (sentry). Jednotka
se pak jakoby propadne do mlhy a nevyzaduje dalsi prikazy, dokud se k
ni nepriblizi nepratelska jednotka. Pozemnim jednotkam muzes dat
prikaz opevnit se (fortify). Kolem jednotky se objevi cerny ramecek a jeji
obranne cislo se zvysi. Dalsi dulezity prikaz pro pozemni armadu je
drancovani (pillage). To se pouziva na kultivovanem nepratelskem uzemi a
slouzi k niceni infrastruktury a naslednemu vyhladoveni mesta. Lodnim
jednotkam nelze davat zadne specialni prikazy, ale jako jedine mohou
dopravovat pozemni jednotky pres vodu. Zcela zvlastni postaveni maji
osadnici. Jako jedina jednotka mohu budovat cesty (roads), ktere generuji
vice obchodu do prilehleho mesta a urychluji dopravu, zavlazovani
(irrigation), ktere zvysuje produkci potravin v meste, doly (mines), ktere
zvysuji prumyslovu vyrobu, zeleznice (railroads, jen s prislusnou
technologii), ktere davaji neomezeny pohyb po kontinente, pevnosti
(fortress) a mesta (build). Specifickou jednotkou je dale karavana
(caravan), ktera sice nemuze nic delat, ale kdyz nekam dojde, dostanes za
ni neco penez. To je uplne jediny zpusob, jak prevadet stity na penize,
nepocitame-li moznost neco postavit, a pak to nechat spadnout. Kompletni
seznam moznych prikazu pro danou jednotku je v Orders menu.
Dulezite je poradi prikazu. Je napriklad lepsi dat napred prikaz
catapultum, aby se nalodili (lod musi stat u brehu a pozemni jednotce se
proste da prikaz prejit na pole, kde se ta lod nachazi) a pak lodi, aby
odplula, nez napred lodi, aby zustala stat a pak katapultum, aby se
nalodili. Tak se ztrati jedno kolo. Aktivni jednotka blika a vzdy se na ni
presune vyrez mapy. Pokud chci dat prikaz jine jednotce, presunu ji do
vyrezu (v levem hornim rohu kliknu na misto na globalni mape, kam chci
vyrez premistit) a pak na zadanou jednotku kliknu levym tlacitkem mysi.
To jsou vojenske jednotky. Dale se v meste mohou stavet zlepseni (city
improvements). To jsou kostely, banky, knihovny, kas rny atd. Pokazde,
kdyz v ovladacim panelu kliknete levym tlacitkem na menu Change, objevi se
kompletni seznam, toho, co muzete postavit (kdyz na menu Change kliknete
pravym tlacitkem, zmeni se Change v Auto a bude se automaticky stavet to,
co doporuci vas domaci poradce). Kdyz ted v menu nabizenych mozznosti, co
postavit, kliknete na nejakou polozku pravym tlacitkem, otevre se na
prislusnem hesle Civilopaedie a uvidite, k cemu by jeji postaveni vedlo.
To je zvlaste uzitecne u zlepseni a divu sveta.
Prvni vec, ktera by se v meste mela zbudovat, je sypka (granary). Pak jsou
dulezite kasarna (barracks) a trziste (marketplace). Dal se ridte vlastnim
rozumem.
Konecne se v meste daji zbudovat divy sveta. Nejlepe se mi osvedcily:
Magellanova plavba, Hoover dam, Pyramidy (ty jsou obzvlast dulezite...) a
Apollo. Rozestavenumu divu muzes pomoci, kdyz do mesta posles karavanu.
Rizeni mest predstavuje rizeni na "mikroekonomicke" urovni. Rizeni
vojenskych jednotek je hra na "takticke" urovni. Hra ma vsak jeste
"makroekonomickou" uroven. Tou je predevsim regulovani dani. V menu Game
jsou polozky Tax rate a Luxury rate. Prvni nastavuje jaky podil penez ma
jit na vyzkum a jake do pokladny, druhe nastavuje, kolik z tech, co ma jit
do pokladny tam zustane, a kolik se vrati lidem, aby byli stastni. V menu
Advice (tam jsou vsechny makroekonomicke informace: pocet obyvatel,
vojenska sila, informace o protivnicich) vyber Finance advisor a zjistis,
zda jsi pri dane urovni zdaneni aktivni nebo deficitni. Pokud jsi
deficitni, po kazdem kole ubyde z kasy neco penez. Kdyz mnozstvi penez
klesne na nulu, spadne posledni postavena stavba (tim si taky nejsem moc
jisty, ale myslim, ze je to tak).
Dalsim dulezitym makroekonomickym nastrojem je veda. Pokazde, kdyz tvoji
vedci neco vybadaji, zeptaji se te, nad cim maji badat ted. Podle toho,
jake mas priority, muzes volit, zda to budou veci spise duchovni nebo
spise hmotne, ale neni mozne dlouhodobe sledovat jen jednu linii. Jde spis
o to, zda napred vymyslet demokracii a v ni pak rychle vymyslet zbrane,
nebo zda je lepsi mit napred zbrane a pak vymyslet demokracii.
Poslednim nastrojem je volba spolecenskeho systemu. Demokracie je vyrazne
produktivnejsi, ale brani ti porusovat smlouvy a je proti zbrojeni. V
despocii jsou lide poslusni, ale mene pracuji. Nejlepe je mit postavene
pyramidy a zrizeni menit podle potreby.